22. Pecunia non olet aneb peníze nesmrdí

V tomto díle podcastu se podíváme na něco, co hýbe lidstvem už odnepaměti. Rozebereme, jak fungovaly peníze v antickém Římě.

Z čeho byly vlastně mince vyráběné? Kdo za ražbu zodpovídal? Všichni známe sestercius, ale jaké další mince Římané používali? A proč sestercius nebyla nejpopulárnější mince?

Kdo si jako první nechal na minci vyrazit vlastní portrét a proč se to nesetkalo u obyvatel s pochopením? A proč má zase Asterix a Obelix pravdu? Co se dělo se starými mincemi při nástupu nového císaře? Stáhly se z oběhu nebo jsem za víno v taberně platil jedním Neronem a dvěma Hadriany?

Vysvětlíme si, jak fungoval obchod s jinými kulturami. Bylo možné ve městě Řím platit římskými i punskými mincemi najednou? Dozvíte se, že některé věci se zkrátka nemění. Řeč je o směně měn a směnárnících. Vcelku nepřekvapivě to bylo pochybné zaměstnání už před dvěma milénii.

Řekneme si, proč být bankéřem mohlo být docela riskantní povolání. A jak do toho všeho zapadá egyptský král Ptolemaios XII.?

A na paškál si vezmeme i lichváře. Jaká byla úroková sazba u půjček? A jaký úrok dostávali obyvatelé provincií?

Znali Římané inflaci? A řešili to vůbec? Řekneme si také , jakým způsobem přispěl Domitianus k návratu směného obchodu.