Hosté podcastu

Chceme vám přinášet stále něco nového. Pořídili jsme si proto třetí mikrofon a zveme do podcastu zajímavé hosty kované v oboru antického Říma, archeologie, kulturní antropologie, lingvistiky nebo historie. 

Níže naleznete medailonky hostů a odkaz na rozhovory s nimi. 

Mgr. Marek Vlach, Ph.D. - O soužití barbarů a Římanů

S panem doktorem Markem Vlachem si povídáme o vztahu Římanů a barbarů. Zaměřujeme se především na pohled z druhé strany.

Jak se barbarům žilo na dohled od římské říše? Jak se obě kultury vzájemně ovlivňovaly? Probíhal obchodní styk?

Dozvíte se, co si barbaři mysleli o Římanech a opačně. Povíme si, jestli Římané považovali označení barbar za něco hanlivého a urážlivého. A dostaneme se i k tomu, jak barbaři nahlíželi sami na sebe.

Zaposlouchejte se do rozhovoru a nabourejte přežívající stereotypy o barbarech jako nemytých špinavých divoších. Nechte se fascinovat jejich kulturou. 

Mgr. Petra Dragonidesová, Ph.D. - O římské magii a amuletech

Pozvání do podcastu přijala paní doktorka Petra Dragonidesová. Povídali jsme si o římské magii a amuletech, které antičtí obyvatelé používali.

Jak magie fungovala? Kdo ji mohl provozovat? Nakolik byla běžnou součástí každodenního života? Co jsme museli udělat, když jste chtěli někoho proklít nebo naopak od kleteb uchránit?

Rozebrali jsme, nakolik lidé v magii a magické předměty věřili a zda se našli i tací, kteří tím opovrhovali. Dostali jsme se i tajemnému dodekahedronu a paní doktorka nám prozradila, k čemu pravděpodobně mohl sloužit.

V rozhovoru se dozvíte i to, jaké amulety lidé nosili, jak se vyráběly a jak jste mohli zajistit, aby do nich vstoupila ochranná magická síla. A také to, který dnes převážně sexuální symbol nosily na krku i děti. Od tohoto amuletu máme v dnešním jazyce slovo fascinace.

Zaposlouchejte se do rozhovoru a přeneste se s námi do časů, kdy lidé věřili v dobré duchy i démony, v magickou sílu předmětů i sílu bohů.

Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D. - Jak se dělá archeologie

S panem ředitelem jsme si povídali o tom, jak se v současné době dělá archeologie – co je třeba splnit, než se poprvé kopne do země, jak probíhá archeologický výzkum a co se děje s nálezy po jejich vyzvednutí ze země. Kde se ukládají a je možné se zajít podívat do depozitářů? Jaká práva má vlastník pozemku a jaká archeolog?

Rozebrali jsme nejnovější vědecké metody, které vědcům vědcům pro jejich práci neinvazivní a nedestruktivní možnosti bádání a zkoumání předmětů o jakých se nám mohlo před několika lety jen zdát.

Bavili jsme se o vztahu veřejnosti a archeologie a jejich vzájemném soužití ve veřejném prostoru. Kde se nachází hranice mezi archeologickou a stavební činností? A jak zajistit, aby developeři a archeologové pracovali v součinnosti? Jaký je vztah široké laické veřejnosti k archeologii?

Krátce jsme se dotkli i nově připravované novely stavebního zákona, která mimo jiné upravuje i pravidla archeologického výzkumu a řekli jsme si, pokud by byl přijat v současné podobě, co by znamenala pro vědu jako takovou.

Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D. - O Germánii Subactě

V bonusovém prázdninovém díle si povídáme s ředitelem Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, panem doktorem Balázsem Komoróczym, o srpnové akci Germania Subacta. Festival se uskuteční 29.–30. 8. 2025.

V první polovině rozhovoru si povídáme o archeologickém nalezišti v Mušově. Dozvíte se, jak vypadal tehdejší římský tábor, proč si Římané zvolili lokalitu netypicky na kopci i to, jaké byly vztahy mezi Římany a místním germánským obyvatelstvem.

Ve druhé polovině se věnujeme víkendovému festivalu Germania Subacta. Dozvíte se, jak největší římská akce u nás vznikla, jaká myšlenka se za celou akcí skrývá a co by si návštěvníci měli odnést. Povídáme si o aktivitách pro děti, o nápadech do dalších let i o edukativním aspektu celé akce. Zjistíme také, proč rekonstruované bitvy nemají pokaždé jasného vítěze.

Mgr. Matěj Kmošek, DiS. - o starověké tavbě kovů

V rámci naší polní reportáže z festivalu Germania Subacta jsme si mimo jiné povídali s Matějem Kmoškem o starověké tavbě kovů a experimentální a praktické archeologii.  

Mgr. Viktoria Čisťakova, Ph.D. - o germánských obětinách

V rámci naší polní reportáže z festivalu Germania Subacta jsme si mimo jiné povídali s Viktorií Čisťakovou z Národního muzea o germánských obětinách, mumiích z bažin i o Teutoburském lese.  

Mgr. Adam Pažout, Ph.D. - O zmapování římské silniční sítě

Adam Pažout je archeolog, který se dívá na dějiny z nezvyklého úhlu – ne skrze slavné bitvy nebo císaře, ale skrze cesty. Ve svém výzkumu se zaměřuje na římské silnice a dopravní sítě, především ve východním Středomoří, a zkoumá, jak infrastruktura formovala každodenní fungování římské říše.

Spojuje klasickou archeologii s moderními metodami, jako jsou digitální mapy, satelitní snímky a prostorové analýzy. Díky tomu dokáže rekonstruovat silniční sítě, které jsou dnes v krajině sotva viditelné, ale ve své době byly páteří moci, obchodu i správy impéria. Jeho práce přispěla k novému pohledu na rozsah římských silnic – ukazuje, že byly mnohem hustší a komplexnější, než se dlouho předpokládalo.

Adam Pažout působí na zahraničních univerzitách a výzkumných pracovištích a patří ke generaci badatelů, kteří ukazují, že archeologie není jen o minulosti, ale i o tom, jak lépe porozumět fungování světa dnes. V dnešním díle si s ním budeme povídat o římských silnicích jako o technickém zázraku, politickém nástroji i myšlence, která doslova spojovala celý antický svět.